Nové Kníničky

O osudu staré obce Kníniček bylo nezvratně rozhodnuto. Po schválení polohového plánu nové obce Kníniček při silnici Bystrc-Kuřim začala v roce 1935 výstavba nových domů. Nová školní budova byla vysvěcena 28. srpna 1938 a 11. září 1938 zasedly kníničské děti poprvé do nových lavic. V roce 1939 byla zahájena stavba dalších obecních budov – obecni kanceláře, hasičské zbrojnice, kaple (rotunda) a chudobince. Život v nově vystavěné obci však začal v nepříznivých podmínkách druhé světové války.

 

Někteří občané se zapojili do boje proti okupantům. Z nich Josef Ondra, František Bureš a Jan Vrzal byli zatčeni a vězněni v koncentračních táborech. Josef Ondra se do nových Kníniček už nevrátil. Byl umučen 12. července 1944 v Praze na Pankráci.

V závěru druhé světové války probíhaly v oblasti Kníniček urputné boje, které způsobily obci značné škody. Všechny budovy, mezi nimi i škola, byly poškozeny. Některé domy vyhořely zcela. (Celkové válečné škody v obci byly odhadnuty na 5 miliónů korun. Díky rozhodnosti a odvaze přehradních zaměstnanců se podařilo zabránit ustupujícím okupantům v připravené destrukci přehradní hráze. která by měla nedozírné následky pro obce pod hrázi a níže položené části Brna. Zničení mostu v Bystrci a nového železobetonového mostu pod hradem Veveří se zabránit nedalo.

I když Kníničky byly osvobozeny 28. dubna 1945 bojovalo se v okolí ještě asi týden. Až do 7. května byla ostřelována přehrada. Ze vzpomínky přímého účastníka těchto bojů vyplývá, že sovětské jednotky, které obec osvobodily, dostaly rozkaz k rychlému postupu na Prahu. Do uvolněného prostoru byla vysazena Stalinova garda, která byla vybavena jen děly menši ráže a nemohla úspěšně obstát proti velkorážním dalekonosným dělům německým zakopaným v okolních kopcích.

Pohled na nové Kníničky
Pohled na nové Kníničky


Krátce po osvobozeni. 3. května 1945, se sešel v obci národní výbor. Na zasedání 10. května vytvořil komise a začal s obnovou obce. Politický profil obce po válce ukazují výsledky voleb v roce 1946. Ze 422 volebních hlasů získaly KSČ 237, ČSL 90. ČNS 71 a ČSD 21. Působily zde také spolky hasičský, zemědělský, Sokol a Národní jednota. Místní národní výbor vykonával správu obce až do roku 1973. Za jeho působnosti v roce 1956 převzal Městský národní výbor do své správy 279 ha pozemků kolem přehrady a zřídil zde rekreační oblast. Ale již v roce 1960 byly k městu Brnu připojeny celé Kníničky a Bystrc. V roce 1973 se sloučily obce Kníničky a Bystrc a vytvořily Jednotný národní výbor se sídlem v Bystrci. V roce 1976 byl zrušen i národní výbor v Bystrci a Kníničky a Bystrc byly podřízeny přímé správě Obvodního národního výboru Brno II. V obcích pak byly ustanoveny občanské výbory. V politických změnách po roce 1989 si občané vynutili zřízeni samostatné městské části. která má bezprostřední kontakt s prostředím a může citlivě ovlivňovat stavební i politický ruch v obci a na jejím katastru. Ve volbách do sněmovny lidu. sněmovny národů a České národní rady v roce 1992 získala výrazné Vítězství koalice ODS a KDS. V posledních komunálních volbách v roce 1994 získal z 337 odevzdaných platných hlasů Sdružení nezávislých poslanců 151, KDU-ČSL 108, KSČM 67 a sdružení podnikatelů, řemeslníků a zemědělců 11.

Po ukončení druhé světové války pomohla většina občanů obětavě v obnově své obce a okolí. V roce 1948 byl pořízen obecní rozhlas. V rámci zvelebňování obce v roce 1970 bylo ve škole vybudováno ústřední topení a v následujících letech přistavěna ke škole tělocvična. Téměř současně byla budována nová samoobsluha , která poprvé přivítala zákazníky 29. 12. 1975. Téhož roku bylo také započato s výstavbou provozovny místního hospodářství, která začala sloužit občanům koncem roku 1976. V tu dobu byla postavena i ocelová lávka přes Svratku mezi Kníničkami a Bystrci. Současně zástupci a správci obec usiluje o zkrášlení vzhledu obce a o opravu památek, aby byly důstojnou součásti rekreační oblasti.

Nejen Kníničská přehrada, ale také zoologická zahrada na Mniší hoře láká velké množství turistu tuzemských i ze zahraničí. Zejména v době mezinárodních strojírenských výstav a pozdějších veletrhů by I a bývá tento kout Brna zaplaven turisty, kteří v touze po pěkném zážitku plně vytížili kapacitu lodního parku přehrady. Ten se postupně zvětšoval tak, že v roce 1946 měl 2 lodě a do roku 1958 8 lodi. Rozsáhlá hladina přehrady umožňovala též organizaci akci vodních sportů. Mezi nimi získaly oblibu veslařské závody o veletržní pohár města Brna pořádané od roku 1959 a závod motorových člunů o cenu veletrhů, jehož první ročník odstartoval 18. 9. 1960. Hlavni význam pro občany Brna i turisty však spočívá v možnosti příjemného vykoupaní ve vlnách přehrady a odpočinku na rozlehlém břehu jezera. Zastupitelské orgány Kníniček se snaží plnit obtížný úkol spočívající ve snaze uchránit nejbližší pobřeží přehradního jezera před uchvácením ziskuchtivými bezohlednými podnikateli a uchovat ho k využití pro všechny občany.

1.11.2008 v 16:03 | Martin Žák