Staré Kníničky

Malebné svratecké údolí od nepaměti lákalo milovníky přírody zejména z nedalekého města Brna k rekreačním procházkám. Až do roku 1939 procházeli výletníci kolem vesnice Kníničky, rozprostírající se na levém břehu Svratky původně kolem obdélníkové návsi. Patřily k ní dva mlýny a stoupa.

 

Prvním nesporným písemným dokladem je listina markraběte Jošta z 22. ledna 1406, kterou pojistil manželce Petra ze Soběšína Kateřině, na poddaných Kníniček, Rozdrojovic a Jinačovic její věno v částce 150 hřiven ve výši 15 hřiven ročního úroku. V pramenech se nazývaly Kněhničky, Kýničky, Kyničky, Malé Kynice, německy Klein Kinitz.

Historická pečeť Kníniček
Historická pečeť Kníniček


Čas od času se dostávaly Kníničky na pořad zemského soudu při řešení majetkoprávních sporů. Již 23. února 1437 žaloval Jindřich z Chlumu Jošta Hechta z Rosic, že mu protiprávně drží Kníničky spolu s Rozdrojovicemi a Jinačovicemi. Později projednával svůj spor před zemským soudem brněnský měšťan Jeroným, který 17. května 1481 žaloval knížete Kazimíra Těšínského, tehdejšího pána na Veveří, že mu neoprávněně drží dvůr v Kníničkách, který oceňoval na 100 kop grošů.

V 17. století bylo v Kníničkách 20 domů, v polovině 18. stol. 31 domů osedlých. Po novém rozdělení pozemků mělo 17 usedlostí po 36–45 měřic polí, 4 usedlosti po 3–7 měřicích a deset domů zůstalo bez půdy. Roku 1750 platili kníničtí poddaní vrchnosti pololetní úrok ve výši 15 zlatých 391/2 krejcarů na sv. Jiří (24. dubna) a na sv. Michala (29. záři), o hromnicích 7 zlatých 563/4 krejcarů a odváděli 47 slepic, 90 vajec a 14 husí. Deset sedláků robotovalo týdně 2 dny s koňmi, 5 zahradníků 2 dny pěšky a 3 chalupníci 11/2 dne pěšky. Nad to v letních měsících robotovali každý týden sedláci další 2 dny a zahradnici s chalupníky 3 až 4 dny pěšky. Vyvázání poddaných v Kníničkách z povinnosti vůči vrchnosti v roce 1849 bylo oceněno na 4 012 zlatých 51/3 krejcarů.

Boží muka – památka ze starých Kníniček
Boží muka – památka ze starých Kníniček


Obec spravovali rychtář, purkmistr a radní. Na staré obecní pečeti ze 17. století je v pečetním znamení radlice a dva hrozny s legendou ?PECZET MALY KINITCKI?. Postupně se Kníničky stavebně rozrůstaly tak, že roku 1790 tam bylo 44 domů s 255 obyvate­li,roku 1834 64 domů s 330 obyvateli, roku 1869 73 domů s 445 obyvate­li,roku 1900 již 94 domů a 508 obyvatel a v roce 1930 107 domů s 527 obyvateli.

Podle volebních výsledků měla v obci vedoucí postavení Československá strana lidová. Zvítězila jak ve volbách v roce 1929, tak ve volbách v roce 1935 (94 a 71 hlasů). Na druhém místě v roce 1929 skončila KSČ (78 hlasů), která však ve volbách roku 1935 spadla na 4. místo za ČNS (69 hlasů), ČSD (49 hlasů) a AGR (43 hlasů).

Pomník padlých z 1. světové války
Pomník padlých z 1. světové války


Přifařena byla obec Kníničky k farnosti bystrcké a také školu navštěvovaly místní děti v Bystrci. Samostatná škola byla v obci vybudována až roku 1906.

Již v roce 1907 projednával Moravský zemský výbor plán na výstavbu přehrady u Kníniček.I když se počítalo nejdříve s výstavbou přehrady u Víru, byla jako první na Svratce stavěna přehrada u Kníniček. Dalo k tomu podnět město Brno, jež mělo zájem hlavně o odběr užitkové vody z přehradního jezera a přispělo na její výstavbu deseti milióny korun. Když v roce 1928 začalo jednání s občany o odhad a výkup jejich majetků bylo každému zřejmé, že přehrada se stavět bude a že stará obec bude zatopena. V roce 1936 se začalo skutečné s výstavbou přehradní hráze. Staré Kníničky zanikly. Velká voda v roce 1939 zvedla hladinu přehrady a jak vyplývá ze vzpomínek přímých pamětníků, domky, většinou z nepálených cihel, se hroutily jako by byly z perníku. Před ničivou vodní energií zůstaly zachovány tři památky. Pomník obětem I. světové války, tzv. smírčí kámen a boží muka.

Staré Kníničky s lávkou
Staré Kníničky s lávkou


1.11.2008 v 18:00 | Martin Žák

Novinky e-mailem